DigitálníTelevize.cz DigitálnaTelevízia.sk Energoportál.cz TV program
Satelitní komplety     |     Televízie najlepšie ceny

Vypínání systémů CryptoWorks u Skylinku a CS Linku
Redakce, 18. dubna 2014
V průběhu 2. čtvrtletí 2014 bude v souladu s dlouhodobým plánem dokončen přechod na nový systém kódování Irdeto. Posledním krokem tohoto procesu je ukončení provozu starých systémů s kódováním CryptoWorks, ke kterému dojde 30. 6. 2014. Konečnému vypnutí bude v průběhu května a června předcházet postupné odpojování televizních programů.

Vypínání se dotkne méně než 1% zákazníků Skylinku a CS Linku, kteří přes opakovaná doporučení dosud nevyměnili svoji dekódovací kartu. Výměna starých dekódovacích karet je stále možná u některých prodejců satelitní techniky nebo prostřednictvím Zákaznického servisu Skylink. Nové karty jsou v prodeji pod obchodním názvem Výměna M7 s doporučenou maloobchodní cenou 349 Kč. Jejich registrace bude možná do srpna 2014.

Dekódovací karty CryptoWorks poznáte podle čtrnáctimístného sériového čísla, které je umístěno na kartě pod čárovým kódem. Nové karty Irdeto mají toto číslo jedenáctimístné.
V multiplexu 4 testuje nová hudební stanice Country no. 1
Jan Burda, 15. dubna 2014
Společnost Česká muzika, která provozuje populární hudební program Šlágr TV, začala v noci na dnešek testovat v DVB-T multiplexu 4 svůj nový hudební program Country no. 1. Podle dostupných informací bude cílit výhradně na Country žánr prokládaný teleshoppingovými službami. Nyní je na programové pozici vysílána smyčku v níž jsou vysílány klipy, které by v budoucnu mělo vysílání stanice obsahovat.
Novinky v nabídce HbbTV České televize myslí i na děti
Jan Burda, 14. dubna 2014
Česká televize dnes rozšiřuje svou nabídku HbbTV. V nabídce hybridní televize najdou uživatelé hned dvě nové aplikace, a to aplikaci dětských archivních pořadů iVysílání :D a kvízovou aplikaci ÁbécéDéčko.

Aplikace iVysílání :D je strukturována podobně jako stávající aplikace iVysílání. „Navíc přináší přehledné třídění pořadů podle žánrů. Díky této aplikaci tak nabídneme našim divákům komfortní přístup ke všem dětským pořadům, které jsou k dispozici ve stále rostoucím videoarchivu ČT,“ konstatuje Jan Zeman, vedoucí Teletextu ČT, který zodpovídá za projekt HbbTV.

Úplnou novinkou ve vysílání hybridní televize ČT je první kvízová aplikace s názvem ÁbécéDéčko. V této hře mohou u jednoho televizoru soutěžit až čtyři diváci. Podstatou hry jsou kvízové otázky pokládané formou krátkých videí. Soutěží se ve znalostech dětských seriálů, večerníčků, pohádek apod.

„Chtěli jsme nabídnout takovou aplikaci, dík které do prostřední hybridní televize integrujeme skutečné prvky interaktivity. To splňuje právě ÁbécéDéčko, kde divák aktivně reaguje na pokyny ve hře,“ dodává vedoucí Nových médií ČT Pavel Kohout.

K užití služeb hybridní televize musí uživatel vlastnit přijímač s podporou HbbTV. Pak už služby aktivuje jednoduše, pouze stisknutím červeného tlačítka na dálkovém ovladači.

Česká televize nabízí celou řadu aplikací HbbTV, jako je například teletext s moderní grafikou, iVysílání, TV program, Lištu ČT24 apod. Pravidelně připravuje hybridní aplikace k významným sportovním událostem, a ne jinak tomu bude i během květnového MS v hokeji nebo červnového MS ve fotbale.
RTVS chce spustiť HbbTV a spravodajstvo vysielať v HD
Marián Felix, 12. dubna 2014
Verejnoprávna RTVS pripravuje viaceré technologické novinky. Do júla 2014 chce vo svojom vysielaní spustiť aplikácie interaktívnej platformy HbbTV. Slovensko by sa tak konečne pripojilo k okolitým krajinám, v ktorých už takéto vysielanie dávnejšie beží. Pri HbbTV ide vlastne o prepojenie klasického TV vysielania s informáciami získanými z internetu, ktoré sa divákovi zobrazujú spoločne s vysielaným programom na obrazovke TV prijímača. Samozrejme, prijímač musí takýto spôsob vysielania podporovať a musí byť pripojený na internet (odporúčaná rýchlosť pripojenia závisí od požiadaviek konkrétnej aplikácie, všeobecne by však mala byť min. 1,2 Mbit/s).

Podľa vyjadrenia zástupcov RTVS pre internetový portál Živé.sk, postupne by mali byť spustené tieto aplikácie HbbTV:
  • superteletext,
  • EPG,
  • aplikácia pre adventné koncerty,
  • archív.
HbbTV pre RTVS vyvíja spoločnosť Teledata, ktorá v súčasnosti zabezpečuje prevádzku teletextu televízie. Služba má byť dostupná v DVB-T, na satelite a tiež aj u káblových operátorov a poskytovateľov IPTV.

Ďalšou novinkou z dielne RTVS je správa, že v priebehu pár týždňov bude vyrábať a vysielať svoje spravodajstvo v rozlíšení HD. Zrejme sa tak stane prvou televíziou na Slovensku, ktorá bude vysielať správy v natívnej HD kvalite (v minulosti už ohlásili prechod spravodajstva do HD aj televízie Markíza a JOJ, avšak ešte nie je známe, kedy tak chcú učiniť). Navyše, RTVS sa podarilo vyrobiť obsah aj v rozlíšení Ultra HD. Do riadneho vysielania v tomto formáte sa však ešte nehrnie, nakoľko potrebná technológia a aj samotná výroba programov v tomto rozlíšení sú finančne príliš náročné a prijímače U-HDTV sa na trhu zatiaľ len začínajú objavovať.
LTE do třetice – a tentokrát ve zkratce
Vladimír Kebrle, 12. dubna 2014
O problematice LTE pásmo 800 MHz a rušení televize a jak se s rušením vypořádat jsem se věnoval ve dvou obšírných příspěvcích. Nyní jen další zprávy ve zkratce. Krom webu www.gsmweb.cz další informace o základnových stanicích ve Vašem místě se lze dozvědět i na nových této tématice věnovaných stránkách ČTÚ: http://start-lte.ctu.cz/

Najdete tam mapu a seznam přesných umístnění prvních stanic LTE 800 MHz, které jsou v tomto měsíci a v květnu uváděny postupně do zkušebního provozu – a dle ní ihned zjistíte, zdali se Vaše antény DVB-T nacházejí nebo nenacházejí v blízkosti nových základnových stanic LTE 800 MHz. Jejich výstavba bude v následujících měsících pokračovat a průběžně budou do map a seznamu na těchto stránkách doplňovány.

Zatím se zprovozňování BTS-ek (základnových stanic) začíná v Praze, kde v jejich blízkosti může hrozit rušení hlavně na kanále 59 (mux3) a na tomtéž kanále a muxu také v okolí Velké Bíteše a v Brně-Králově Poli. V Praze budou nutné vhodné antény a zádrže, zatímco v okolí Brna na výše položených místech (či např. ve Velké Bíteši samé) může být při zvlášť intenzivním rušení řešením přesměrovat příjem na jihlavskoi Javořice (mux3 na kanále 30). Další jsou na řadě v Plzeňském kraji a v okolí Olomouce, kde jsou tam používané kmitočty televizních kanálů od LTE pásma kmitočtově naštěstí relativně daleko, ale i tam se na některých kanálech, hlavně na těch kolem k50 a nad k50 přinejmenším v těsných blízkostech BTS-ek použití pří-slušných kmitočtových filtrů v anténních rozvodech uživatel neobejde.

Jedna zásada však platí všeobecně, ať je příjem TV ve IV. a ještě spíše v V. TV pásmu realizován kdekoliv, zaplňování éteru dalšími službami, zejména těmi, co pracují v těsné kmitočtové blízkosti televizních pásem vyžaduje v první řadě vždy kvalitní pro dané kanály TV pásma vhodné antény jak i pečlivě provedenou instalaci rozvodu signálu.

Dále je na stránkách ČTÚ ke stažení ve formátu pdf na linku http://www.ctu.cz/cs/...ovozem_lte_15_08_2013.pdf postup při šetření rušení rádiového příjmu provozem vysílacích rádiových zařízení širokopásmových mobilních radiokomunikačních sítí (metodický postup), zveřejněný v minulém roce v souvislosti s vyhlášením výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz.

To může sloužit nejen jako informace, ale i jako částečný návod jak si počínat při podezření na rušení Vašeho příjmu. Problematice antén a části rozvodů a instalace se budeme na těchto stránkách průběžně věnovat.
Eurosport 2 HD již ve všech základních balíčcích Skylinku
Redakce, 10. dubna 2014
7. dubna 2014 byl předplatitelům balíčků Mini a Multi nově zpřístupněn program Eurosport 2 HD, který dnes 10. 4. 2014 ráno nahradil původní SD verzi.

Technické parametry pro naladění programu Eurosport 2 HD:

Satelit: Astra 23,5°E
Kmitočet: 12 109 MHz
Polarizace: Horizontální
FEC: 3/4
Symbolová rychlost: 27 500 kS/s
Norma: DVB-S2/8PSK
Pilot: ON

Pro příjem programu je nutný HD satelitní přijímač.
Zamyšlení nad LTE a nebezpečí rušení „horních kanálů“ UHF pásma…Co na to ČTÚ?
Vladimír Kebrle, 7. dubna 2014
Ve svém příspěvku „LTE a nebezpečí rušení horních kanálů UHF ... Jak na to?“ jsem se zamýšlel nad touto tématikou v obecnějším rozměru, za účelem poinformovat uživatele DVB-T jak a čím se rušení tohoto druhu ubránit. Nyní jsou na řadě otázky pro ČTÚ, i jejich plány jak se vypořádat s úkolem rozšířit u nás kvalitní internet a zároveň nenarušit či zdokonalit příjem DVB-T.

Z mého minulého příspěvku shrnuto:

Problémem možného rušení jsou dotčeny oblasti pokrytí území sítí:

  • Na kanále 60: Sítě muxu3 Liberec/Ještěd a Trutnov/Černá Hora + Svitavy/KaHo
  • Na kanále 59: Síťě muxu3 Praha-Střední Čechy/Cukrák + Praha-Město/Mahlerovy sady + Voti-ce/Mezivrata a Brno/Kojál+Brno-Město+Brno/Hády a na Ostravsku dokrývače Bruntál, Klimkovice a Krnov
  • Na kanále 58: Síť muxu2 Ústí n.L./Buková H+Chomutov/Jedlák a vysílač regionálního muxu 8 Zlín
  • Bohužel na kanále 59 bude v některých místech možným rušením LTE dotčen i příjem polských vysí-lačů druhého polského muxu Wisła/Skrzyczne a Kłodzko/Czarna Góra a v menší míře i hlavně kanálu 57 ze slovenské Javoriny.
U jmenovaných sítí dojde ke zmenšení území pokrytí, přičemž to budou hlavně jeho okrajové oblasti.
  • Na části z těchto okrajových oblastí je nasnadě řešení přechodem na kanál sousedního regionu.
  • Lokality, ve kterých pro přechod na kanál sousedního regionu nejsou podmínky (např. vysoká blízká terénní překážka aj.), bude zajisté vhodné (a ČTÚ to ve svých vyjádřeních ne veřejnosti také připouští) zajistit signál na nějakém jiném („nižším“) kanále
Když jsem se zamýšlel nad možným řešením z hlediska existujících mezinárodně původně odsouhlasených přídělů kmitočtů, vyšla mi takováto představa:

Chomutov/Jedlák: Instalovat vysílač, zprovozněný v SFN s Plzeň/Krašov na k48 (67km).
  • Jaké jsou možné vyhlídky mezinárodní koordinace? Dle současné situace: S Německem pravděpo-dobně bez problému, Polsko - je allotment GE06 na Żagań (vzdálen je 197km). Tento polský allotment je určen pro pokrytí Lubušského vojvodství, nicméně určitou míru diskutabilnosti toto řešení zakládá, a to v každém případě bude vyžadovat krom omezení vyzařování směrem do Německa také omezení ve směru severovýchod (do výseče zhruba 10°-40°).
  • Efekt: Pokrytí kvalitním signálem všech tří multiplexů ČRA na kanálech 33, 48 a 55 částečně severní, plně pak západní a jižní části území pokrytí „Bukovky“ v náhradu za kanál 58 a současně severo-západní a severní okrajové části území pokrytí pražských vysílačů v náhradu za kanál 59 muxu3.
Pardubice/Krásné: Co brání zvýšení ERP muxu3 na k34?
  • Možné vyhlídky mezinárodní koordinace: S Německem – allotment GE06 je na Löbau a Hoyerswerdu, Polsko – Opole/Chrzelice, mux3 ERP 100 kW v provozu, Rakousko – Vídeň/Kahlenberg mux B ORS, ERP 80 kW v provozu. Řešení by zajisté vyžadovalo pečlivě „vytvarovaný“ vyzařovací diagram antén, zjevně nejvíce v ose západ-východ, a sever-severovýchod, a útlumy na směry Löbau, Opole a Vídeň. Nakonec pro Krásné (zřejmě) jsou v GE06 allotmenty také ještě na kanály 24 a 27, které už pravděpodobně figurují v představách na obsazení muxy DVB-T2, u nichž v poloze vůči stejným za-hraničním vysílačům bude v otázce vyzařovacího diagramu anténního systému zapotřebí stejného řešení. Vlastně dnes již taková situace existuje – na kanále krásenského kanálu 39 rovněž funguje síť Drážďany-Löbau (v Rakousku ovšem v regionu Dolního Rakouska obsazen k 39 není a nebude).
  • Efekt: Náhrada za kanál 60 na velké části Královéhradeckého kraje, a pro severovýchodní, východní a jihovýchodní částí území pokrytí pražských vysílačů, popř. Votic, náhrada za pražský kanál 59.
Mikulov/Pálava: Instalovat vysílač muxu3, zprovozněný v SFN s jihlavskou Javořicí na k33.
  • Možné vyhlídky mezinárodní koordinace: S Rakouskem, se Slovenskem, s Maďarskem ani s Rakouskem by neměl být zvláštní problém, neboť všechny allotmenty či vysílače jsou situovány na B. Bystricu, Zvolen, Lučenec, Modrý Kameň, Paks, Kiskoros, Czávoly (tj. na jihu Maďarska) a do Tyrolska a Korutan. Na Javořici by to znamenalo akorát „rošádu“ muxů1 a 3, tj. obsazení kanálů 30 a 33, neboť mux3 je provozován na kanále 30, jenž by v mezinárodní koordinaci nejspíše „neprošel“: V Rakousku je na něm již v provozu mux B ORS vysílačů Mattersburg a Sonnwendstein - vzájemné rušení bylo by pravděpodobné, a pokud k35 z Javořice, na tom je v provozu v Maďarsku Győr, což by rovněž mohlo vést při vyjednávání mezinárodní koordinace k problémům.
  • Efekt: Pokrytí kvalitním signálem všech tří multiplexů ČRA na kanálech 29, 33 a 40 severozápadního, západního, východního a severovýchodního okraje pokrytí Kojálu v náhradu za rušení na k59.
Liberec/Ještěd: Je možná výměna pokrytí Středočeského kraje a Prahy mezi ČRA a CDG na kanále 41 za kanál 44 a rozšíření pokrytí kanálem 44 na Ještěd (nejlépe, v krajním případě lze uvažovat „Bukovku“) instalací SFN?
  • Proč výměna mezi ČRA a CDG: Ještěd je vhodný k pokrytí území mezi Libercem a Ústí n.Lab. včetně Šlukovského a Frýdlantského výběžku a severovýchodní části Královéhradeckého kraje za kontroverzní kanál 60, přičemž CDG má tuto oblast pro mux 4 pokrytu na kanále 25, případně dokrývači na kanále 30, zatímco rozšíření pokrytí kanálu 41 na sever ČR není možné – na kanál 41 je allotment v blízké oblasti Polska a obsazen na vysílači Żagań/Wichów polským muxem 2 s ERP 100 kW).
  • Možné vyhlídky mezinárodní koordinace: S Polskem by problém být neměl, allotment GE06 je určen pro vysílače až v regionech značně vzdálených od hranic ČR a tento kanál také v provozu - ve Velko-polsku mux 2 Kalisz/Mikstat a v Západním Pomořansku mux1 Koszalin/Gołogóra, mimo lokace z GE06 je však tento kanál obsazen vysílači mobilního muxu-4 ve Wrocławi a dále na od Wrocławi na východ, jejich ERP je řádu maximálně jednotek kW. Pokud Německo, tam je allotment pro stanoviště Berlín a Boosen (Frankfurt nad Odrou), obsazen jej má ve skutečnosti společnost ProSiebenSat1 svým multiplexem, šířeným z berlínských vysílačů na věžích na Alexanderplatzu (s ERP 120 kW) a na Schäferbergu ve dříve západoberlínské čtvrti Wansee (s ERP 50 kW). To je natolik dostatečná vzdálenost, že styk oblastí pokrytí je vyloučen (při omezení vyzařování Ještědu do Německa i Polska obzvlášť).
  • Efekt: Náhrada za dosavadní kontroverzní kanál 60! Z Ještědu by tak byla po této změně k dispozici trojice kanálů 43, 44 a 52. Kompletováno by bylo také pokrytí území východní poloviny ústeckého a západní poloviny libereckého kraje včetně šluknovského a frýdlantského výběžku.
Výsledkem výše uvedených optimalizací bylo zúžení oblasti příjmu kanálů 60, 59, popř. 58, „ohrožených“ rušením LTE z pásma 800 MHz na tu část pokrytí (tj. blíže jeho centru, na které je úroveň signálu skýtá dostatečnou úroveň, umožňující kvalitní příjem na anténu i při případném útlumu, způsobeném instalací různých zádrží popř. dalších kmitočtových filtrů atp. Přitom věřím, že ve skutečnosti jde záležitost o něco složitější, že nepůjde jen o úpravu technických para-metrů vysílačů tak, aby se daly zapojit do SFN, nýbrž i o jiné aspekty, která se rýsují v horizontu do pěti-šesti let: To je mj. i otázka tzv. digitální dividendy II. Budeme-li přece jen uvolnit i pásmo 700 MHz (kanály 49-60), budeme při zavádění DVB-T2 potřebovat více frekvencí, abychom mohli zajistit souběh obou standardů po určitou dobu, než budou zařízeny na příjem DVB-T2 všechny domácnosti. Jak to bude s televizními kanály u nás, pokud bychom byli rovněž nuceni pásmo 700 MHz?

V pásmu UHF původní kmitočtová dividenda tzv. GE06 umožňuje každému státu v rozsahu kanálů 21 až 60 šest celostátních pokrytí signálem. Pokud budeme nuceni odevzdat rovněž kanály 49 až 60 (tzv. pásmo 700 MHz) ve prospěch mobilních operátorů, a tím tedy přinejmenším jedno pokrytí s tím, že by jich zbylo pět, pak by situace u nás vypadala takto:

- Nedotčeny by zůstaly kraje: Karlovarský (Klínovec), Pardubický kraj (Krásné), Vysočina (Javořice), Brno a Jihomoravský kraj (Kojál) a Zlínský kraj (Tlustá Hora).

- Kraje, kde allotmenty budou chybět:

  • Plzeňský (Krašov): Po odevzdání k52 zbudou jen čtyři kanály (24, 31, 34,48), zde byly původně dva all-otmenty v rozsahu kanálu 61-69
  • Středočeský (Praha-Cukrák): Po odevzdání k59, 53 a 51 zbudou jen tři kanály (23, 41 a 44)
  • Město Praha: Po odevzdání k57 a k54 zbudou čtyři kanály (37, 43, 46 a 47)
  • Severočeský-Ústí n.L.(Buková Hora): Fatální situace – po odevzdání k58,55 a 50 zbudou jen dva kanály! (21 a 33)
  • Liberecký kraj (Ještěd): Po odevzdání k60 zbudou jen čtyři kanály (22, 38, 40, 45), zde byly původně rovněž dva allotmenty v rozsahu kanálu 61-69
  • Královéhradecký kraj (Černá Hora): Po odevzdání k60 zbudou jen čtyři kanály (22, 38, 40, 45), zde byly původně rovněž dva allotmenty v rozsahu kanálu 61-69
  • Olomoucký kraj (Praděd): Po odevzdání kanálů 53, 51 a 50 zbudou jen tři kanály (31, 36, 44)´
Dalším aspektem pro případnou racionalizaci v organizaci kmitočtů je jistě fakt, že regionální síť 7 CDG dnes dorůstá do celostátního pokrytí signálem, a z toho plyne např. otázka: Proč dublovat šíření ČT:D a Art ve dvou muxech? (A nejen ČT:D-A).

Anebo jiná otázka – nyní marketingová: Jaké procento českých uživatelů má již nový televizor (vybavený tunerem DVB-T, tunery televizorů, prodávaných u nás v posledních dvou až třech letech, již fungují v kompresi MPEG-4)? Nebo set-top-box, jenž již „umí“ MPEG-4? Je toto procento natolik vysoké, že by umožňovalo třeba jeden z muxů – buď mux2 nebo mux3 převést do MPEG-4? Mux v MPEG-4 by dovoloval přenášet přinej-menším sedm až osm programů (v SD).

Anebo ještě jinak: Co odstranit dublování šíření některých kanálů ve dvou muxech a následně spojit obsah dvou muxů – nejspíše muxu 2 a muxu 3 do jednoho v MPEG-4? Nemohlo by se touto cestou ušetřit jedno celostátní pokrytí? Tuto otázku totiž vyvolává představa případného odevzdání kanálů tzv. pásma 700 MHz mobilním operátorům: Jakkoliv je samozřejmé, že u nás přejdeme na DVB-T2, bude to s nejvyšší pravděpo-dobností vyžadovat určité přechodné období souběhu se „starým“ DVB-T do doby, než bude dosaženo určité vysoké procento vlastnictví příslušného zařízení mezi obyvatelstvem. A toto by dle mého názoru rovněž mohla být cesta k uvolnění jednoho pokrytí pro účely souběhu DVB-T a DVB-T2, tím spíše, že lze počítat s tím, že pravděpodobnost, že bychom získali od mezinárodních orgánů další kanály, je malá – naopak je zjevně vysoce pravděpodobné, že žádný stát se nevzdá žádného kanálu a že každý bude tvrdě hájit ty, které již v minulosti získal, a že ani představitelům naší země u příslušných mezinárodních autorit nezbývá, než mj. i obhajovat to, čeho se nám již dostalo.

A nyní z jiného soudku: Zvažují ČTÚ a naši operátoři rovněž obsazení III. pásma? V našem sousedství v něm plánuje umístit jeden mux Polsko, velkoplošně pak provozují po jednom muxu v tomto pásmu již např. Fin-sko, Švédsko, Lucembursko, Itálie pak provozuje dokonce dva muxy. A u nás? Pokud Praha, v GE06 figurují allotmententy na dva kanály, dva také pro Pardubice a Jihlavu, avšak další lokace, ze kterých jsou dnes provozovány muxy ČRA 1 a 2, případně i mux 3, mají v allotmentech VHF jen po jednom kanále – mezi nimi i Brno a Jihomoravský kraj. Jaké je stanovisko našich orgánů? A případně již i vize, či v lepším případě plány?

Všechny zde představené otázky budou zajisté také předmětem diskuse u příležitosti odborného semináře s panelovou diskuzí Milníky digitální televize 2014 pořádaný 9. dubna na Kavčích Horách. Těšíme se na podrobné a přesné informace, které ráda na těchto stránkách bude redakce tlumočit.
Vysílací sítě MUX 4 a RS7 se již staly plnohodnotými sítěmi
Redakce, 7. dubna 2014
Nejmladší celoplošné sítě DVB-T Multiplex 4 a RS7 (MPX1a/RS7) v loňském roce dramaticky zvýšily své pokrytí obyvatel České republiky, stejně jako penetraci příjmu televizního signálu v domácnostech. Tyto údaje potvrdily zejména výsledky oficiálního výzkumu ATO-Mediaresearch za obchodí 4. kvartálu roku 2013.

V souladu s deklarovaným nárůstem pokrytí operátora digitální televizní Vysílací sítě 4 (MUX 4), společnosti Digital Broadcasting s.r.o., který udává 95,5 % pokrytí obyvatel České republiky, potvrdily výsledky oficiálního výzkumu ATO-Mediaresearch za období 4. kvartálu loňského roku 2013 dosažení téměř 80 % (79,3 %) naladěnosti, vzhledem ke konkurenční síti MUX 3, která s ní má srovnatelné pokrytí obyvatel ČR. Je logické, že penetrace příjmu se bude v následné době i nadále zvyšovat a tím se vyrovnávat s konkurenčními sítěmi. U ostatních pochopitelně v závislosti na velikosti pokrytí.

Zásadní výhodou sítě MUX 4 je především její schopnost efektivního regionálního vysílání, tzn. schopnost šířit souběžně TV programy s různým obsahem až do 13 regionů České republiky. Takovou možnost nemá žádná z ostatních celoplošných DVB-T sítí. A také možnost vysílání reklamy regionálně, tj. nabízet vybrané inzertní balíčky i menším podnikatelům za dostupnou cenu.

Druhou největší celoplošnou DVB-T sítí této skupiny, soustředěné kolem majoritního vlastníka Radima Pařízka, je RS7 (MPX1a/RS7). Její operátor, společnost Progress Digital s.r.o., udává dosažení více jak 82 % pokrytí obyvatel České republiky během velmi krátké doby včetně samotné instalace vysílačů a veškeré DVB-T technologie. Můžeme tak konstatovat, že za velmi krátkou dobu působení vysílacích sítí MUX 4 a RS7(MPX1a/RS7), tyto sítě patří k zavedeným a plně hodnotným.

„V letošním roce, mimo jiné v souvislosti s TV přenosy v HD kvalitě z ZOH 2014 v Soči zaznamenáváme další významný nárůst sledovanosti naší sítě MPX1a/RS7 a jsme připraveni ho podpořit dalšími výraznými investicemi s ohledem na zájem provozovatelů televizního vysílání“, říká Radim Pařízek.

Ze stejného zdroje průzkumu, který je vyhodnocován vždy kvartálně také vyplývá, že význam terestrického vysílání dále vzrostl oproti ostatním platformám šíření televizního signálu. Podíl příjmu televizního signálu šířeného terestricky DVB-T vzrostl meziročně o 5 procentních bodů z 57 % na 62 % ke konci roku 2013. Na zvýšené oblibě příjmu televizních programů z terestrického vysílání mělo určitě svůj podíl mimo jiné i rozšíření pestrosti programové nabídky dalších TV programů šířených prostřednictvím Multiplexu 4 a celoplošné sítěMPX1a/RS 7.

Další zprávy: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 116, 117, 118, 119, 120, 121, 122, 123, 124, 125, 126, 127, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 135, 136, 137, 138, 139, 140, 141, 142, 143, 144, 145, 146, 147, 148, 149, 150, 151, 152, 153, 154, 155, 156, 157, 158, 159, 160, 161, 162, 163, 164, 165, 166, 167, 168 > >|



Diskusia pokrytie DVB-T v jednotlivých lokalitách
Recenzie prijímačov
Diskusia o DVB-T prijímačoch
Rádio VIVA vysiela v Stropkove a R. Sobote, pripravuje vysielač v Ružomberku
Rádio Jemné Melódie má štyri nové vysielače
Rádio Lumen spúšťa vysielač v Štúrove
Vedú RTVS zodpovední manažéri?
STV Trojka ukončí vysielanie 30. júna