Seriál o HDTV: Jak sledovat HDTV už dnes

Přejděme nyní od celoevropských standardů do domácích luhů a hájů a podívejme se, kde můžeme – v rámci jednotlivých druhů vysílání – získat televizní signál ve vysokém rozlišení, jaké vůbec máme k dispozici kanály a také, co nás ta nádherná legrace bude stát. Kvalitně podané HDTV totiž opravdu stojí za to!

Signál televizního vysílání s vysokým rozlišením (HDTV) jde získat čtyřmi způsoby: klasickou pozemní cestou, přes internet (IPTV), kabelově a prostřednictvím satelitního příjmu. K tomu, jaké to vyžaduje technické prostředky, se dostaneme v příštím dílu. Zde se podívejme na jednotlivé možnosti v rámci druhů příjmu. Ještě před tím, ale…

Základem je (většinou) přístupová karta

S výjimkou zatím experimentálního vysílání HDTV na síti 4, které je volné, se tento svět vždy otevírá přes zakoupení karty příslušného poskytovatele. Od něj se odvíjí i to, zda budete moci mít řešení univerzální, nebo naopak „proprietární“, tedy nějaký jeho „vlastní“ set-top box pořízený pomalu za korunu, avšak s dlouhodobým závazkem příjmu a placení měsíčních poplatků. Jaké konkrétně mohou set-top boxy být (zakázkové jen pro konkrétní kartu, nebo univerzální pro jakéhokoli poskytovatele služeb) na to se podíváme příště.

Přístupová karta vám odkóduje nabídku daného poskytovatele a přes ni se také – podle nahlášeného balíčku služeb – reguluje, k jakým kanálům máte přístup.



Vzhledem k obecnému přechodu na kódování Irdeto například Skylink nabízí nové přístupové karty, které jsou kompatibilní i s končícím kódováním CryptoWorks a fungují tedy v dekodérech obou systémů. Na předvánoční trh pak firma připravuje karty, které už v dekodérech CryptoWorks, resp. nekompatibilních set-top boxech, fungovat nebudou.

Vzhledem k současnému přechodu z kódování CryptoWorks (jeho podpora bude ukončena 31. prosince 2012) na Irdeto, to bude do budoucna pro uživatele jednodušší, protože některé věci může za něj zařídit jeho operátor. Naopak pro něj má Irdeto výhodu v bytelnějším kódování a tudíž vyšší ochraně proti neoprávněnému přístupu.

Pozemní HDTV

V rámci sítě 4 (multiplex 4) šíří HDTV Telefónica 02 momentálně přes vysílače v Brně (FN Bohunice), Praze a Ostravě (Mariánské hory). Jde o vysílání volné a experimentální (v Česku má toto slovo zvláštní význam – viz hodně dlouhé spouštění DVB-T), tudíž bez nutnosti pracovat s přístupovou kartou. Většina u nás prodávaných lépe vybavených televizorů z posledních let, u nichž výrobci ohlašují podporu HD si s ním poradí. Mají totiž zabudovaný příslušný kompatibilní MPEG-4 tuner. (Nepleťte si to s možným nástupcem DVB-T, verzí DVB-T2. Na něj snad žádný oficiálně dovezený televizor či set-top box připravený není.)



Multiplex 4 po zastavení provozu plzeňského vysílače momentálně pokrývá část třech velkých měst a jejich okolí – Brna, Ostravy a Prahy. Pokud jste v dosahu, stačí vám televizor s HDTV tunerem (MPEG-4, AVC, H.264), kterých je na našem trhu celá řada.

Pokud jste v dosahu zmiňovaných vysílačů, to pro začátek znamená být nejen v příslušném městě, ale i na správném místě onoho města (v Praze jde o vysílače Olšanská, Petřiny nebo Novodvorská) a máte ve vašem televizoru zmiňovaný kompatibilní HD tuner, naladí se vám pozemní HDTV většinou automaticky. U některých přístrojů (například nejnovější Panasoniky) může být ladění HDTV části děláno jako samostatná volba, takže vyžaduje zatržení („odtržení“) příslušné „kolonky“.

Mějte také na paměti, že situace se na síti 4 – oproti ostatním multiplexům – mění častěji. Momentálně tam v HD najdete dva kanály: ČT HD a Nova HD.

Více informací, včetně pokrytí signálem pro zmiňovaná města, najdete na tomto serveru v rubrice Základní informace - Multiplex 4.

HDTV přes internet (IPTV)

Tento typ šíření televizního vysílání využívá internetu, resp. jeho protokolu IP. Zachytit se dá teoreticky neomezeně, ale vaše připojení k internetu musí být dostatečně silné a v případě připojení přes ADSL (provozuje se i přes optické linky a bezdrátové sítě) se kalkuluje i s vaší vzdáleností od patřičně vybavené ústředny. Na serveru společnosti poskytující IPTV (a už jich je poměrně dost) si ale většinou rovnou můžete ověřit, jak je to s dostupností v té které oblasti (viz odkaz na konci kapitoly).

Výhodou tohoto druhu připojení je jeho operativnost a interaktivita, protože linka je vlastně obousměrná. Snadno se tak dá provázat s půjčovnou filmů. V domácnosti většinou také můžete využívat až dva samostatné set-top boxy.



Archiv O2 TV má dohodu s některými stanicemi a pro své zákazníky nahrává vybrané české pořady. Zatím – podle informační linky – se to však netýká žádných, ani českých HD stanic…

IPTV představuje vysílání placené, které jeho provozovatel často nabízí v rámci různých balíčků, typicky s připojením počítače k internetu i když ten k jeho zachycení nepotřebujete. Vše obstarává speciální set-top box.

Například společnost Rio Media (bývalá Mattes AD – 802.cz), která ho začala provozovat jako jedna z prvních, má momentálně v nabídce vedle běžných kanálů i dva v HD – Nova Sport HD (v balíčku Sport Extra přijde na 40 Kč) a HBO HD (v balíčku HBO přijde na 250 Kč). Můžete si ale objednat i větší HD balíček. Jeho cena je 350 Kč a nabízí sedm stanic, přičemž některé jsou v původním znění.

Pokud jde o Telefóniku 02, resp. její službu O2 TV, ta jde také objednat samostatně a k jejímu provozování opět nepotřebujete počítač. Služba nabízí celou řadu kanálů, včetně sportovních a filmových a provozuje se i videotéka. V HD je zatím k dispozici pouze ČT HD a Nova HD (stav červen 2010). Oba kanály jsou součástí základní nabídky (500 Kč).

Více informací o IPTV a jednotlivých provozovatelích najdete na tomto serveru v rubrice Základní informace - IPTV.

Kabelové HDTV

Placená služba, která je dnes už často nabízena v digitální podobě ve standardu DVB-C. Je vázána na místo a operátoři, včetně majoritního UPC, se tudíž soustřeďují do velkých a větších měst.



UPC nabízí na digitálním kabelovém DVB-C celou řadu HDTV kanálů. Má je už v balíčku Starter (302 Kč).

Stejně jako u IPTV i zde se nabízejí doplňkové služby, typicky připojení na internet, a sdružené nabídky tak mohou vycházet levněji. Službu může opět s výhodou doprovázet půjčovna filmů, vše se také většinou prodává formou zpražených balíčků.

Majoritním operátorem v ČR je společnost UPC. Ta momentálně nabízí v programu Starter (302 Kč) i několik kanálů v HDTV: ČT HD, Nova HD, Prima HD, TV Barrandov HD a cestovatelský HD+.

V různých jejích nabídkách ale najdete ještě například Eurosport HD, HBO HD, History HD či Filmbox HD. Většinou jde o kanály v češtině, někdy ale i v původním znění (National Geographic HD).

Více informací o kabelovém DVB-C a jednotlivých provozovatelích najdete na tomto serveru v rubrice Základní informace - Kabelová televize.

HDTV přes satelit

Dnes jednoznačně nejjednodušší a obecně nejdostupnější forma příjmu nejen HDTV signálu. Navíc to, co se „po zemi“ zatím slibuje do budoucna (HDTV), je tu dostupné okamžitě a prakticky pro každého. Podle chuti si navíc můžete vybrat jak kvalitu příjmu, tak buď měsíční poplatky, ale zařízení prakticky zdarma, nebo verzi bez měsíčních poplatků (mluvím o základní nabídce srovnatelné s pozemní) s nákupem vlastního zařízení pro příjem.



U Skylinku máte zdarma dvě HD stanice (ČT HD a Nova HD). Zakoupit jde – za 350 Kč – i balíček HD Plus a k dispozici je samostatně prodávané HBO HD (285 Kč).

Na satelitu máte dnes pro ČR (celounijní vysílací práva bohužel stále neexistují) k dispozici celou řadu HD kanálů, a to včetně českých.

Nejzajímavější nabídku v tomto ohledu představuje Skylink, u níž jsou základní české – a dokonce i slovenské kanály – zdarma pouze za cenu přístupové karty (bez měsíčních poplatků), a to včetně dvou HD stanic: ČT HD a Nova HD. Pochopitelně však zpočátku musíte investovat do nákupu vlastního zařízení.

Dokoupit u Skylinku můžete volitelný balíček HDTV programů HD Plus, složený z Eurosport HD, Nova Sport HD, Filmbox HD, Discovery HD Showcase, History Channel HD a Brava HDTV, který přijde měsíčně na 350 Kč a nabízí kanály v českém i původním znění. Sáhnout můžete ještě po HBO HD, které se prodává i samostatně (285 Kč).

Více informací o satelitním DVB-S a jednotlivých provozovatelích najdete na tomto serveru v rubrice Základní informace - Satelitní příjem.

Seriál o HDTV: slovníček pojmů

datový tok – jeden z nejdůležitějších parametrů ovlivňujících kvalitu vysílání udávaný v Mb/s (více viz „kvalita HDTV“).

digitální televizní vysílání v systému PAL (DVB-T, DVB-S, DVB-C – Digital Video Broadcasting) – existuje trojí: pozemní (DVB-T), kabelové (DVB-C) a satelitní (DVB-S). K nim přistupuje ještě internetové, resp. vysílání přes internetový protokol iPTV. Vysílá se v systému PAL (720 x 576 bodů), tedy stejně jako u analogového vysílání, a v datovém formátu MPEG-2. Kvalita je hodně určena tzv. datovým tokem v Mb/s. Nejnovější verze DVB, jako např. DVB-T2 už pracují s vyspělejším formátem MPEG-4, což vyžaduje zcela odlišné set-top boxy a tunery v televizorech a umožňuje pozemní cestou šířit HDTV, včetně vysílání ve 3D.

EPG (Electronic Programm Guide) – neodmyslitelná součást jakéhokoli digitálního televizního vysílání, tedy i HDTV. Jde o elektronického programového průvodce informujícího o vysílaných pořadech typicky na týden (8 dnů) dopředu. K pořadu jsou vždy k dispozici jeho začátek a konec a většinou také podrobnější údaje. EPG může spolupracovat s rekordérem při programování nahrávání, které je tím pádem mnohem jednodušší, ale vždy záleží na majiteli stanice, co všechno divákům umožní.

formáty MPEG-2 a MPEG-4 – standardy nejen ve světě digitálního televizního vysílání. MPEG-2 je určen pro vysílání s nízkým rozlišením (dnešní PAL, tedy DVB-T/C/S), MPEG-4 pro vysoké – HD – rozlišení. MPEG-4 existuje v mnoha různých variantách, dnes se nejčastěji pracuje s H.264.

Full HD – nadstavba nad HD Ready a tudíž opět evropský standard organizace EICTA, dnes známé jako DigitalEurope. Zařízení označené tímto způsobem musí podporovat rozlišení alespoň 1 920 x 1 080 bodů a stejně jako HD Ready i ono se hlásí ke splnění všech podmínek evropského vysílání ve vysokém rozlišení, tedy HDTV. Standard opět – stejně jako HD Ready – nevyžaduje přítomnost HDTV tuneru v daném zařízení. Pokud jde o rozhraní, opět tu musí být k dispozici alespoň jedno HDMI (či starší DVI).

HD Ready – evropský standard organizace EICTA (Evropská asociace informačního a komunikačního průmyslu), dnes známé jako DigitalEurope, podmnožina Full HD. Říká kupujícímu, že jím vybraný televizor, set-top box či další zařízení jsou schopny si poradit, tedy správně zobrazit a také předat, záznam či vysílání ve vysokém rozlišení (HDTV). V praxi to znamená, že takovýto přístroj zvládá minimálně 720 řádků (rozlišení min. 1 080 x 720 bodů), v případě širokoúhlé obrazovky 16:9 pak minimálně 768 řádků (1 366 horizontálních a 768 vertikálních obrazových bodů). Zároveň předepisuje, že přístroj musí být vybaven alespoň jedním rozhraním HDMI či dnes už málo používaným DVI. V současnosti jsou snad všechny televizory na českém trhu poplatny alespoň tomuto standardu. Ale pozor! HD Ready nevyžaduje v daném zařízení přítomnost tuneru pro HDTV.

HDMI (High Definition Multimedia Interface) – základní konektor ve světě HD. Přenáší digitálně videosignál v nejvyšší možné kvalitě a současně i digitální prostorový zvuk s až osmi kanály (7.1). K propojení Blu-ray/DVD přehrávač – zesilovač – televizor, či set-top box – televizor, tak stačí na každé dvě komponenty pouze jediný kabel. Výhodou zvláště pro napojení projektorů je možná délka HDMI kabelu i přes třicet metrů. Dnes se používá nejčastěji ve verzi 1.3 (a, b), která stačí – v případě použití kvalitního kabelu – i pro propojení 3D televizoru a 3D BD přehrávače. Nejnovější verzí je 1.4, která přináší například možnost přenést připojení k internetu na napojené zařízení (speciální datový kanál ? la lokální počítačová síť LAN).

HDMI-CEC (HDMI-Consumer Electronics Control – řízení spotřebně-elektronických přístrojů) – nadstavba původního HDMI dovolující řízení všech přístrojů propojených přes kabel HDMI jedním dálkovým ovladačem, typicky televizním. Vzájemně lze propojit – a následně řídit – až deset audio-video zařízení nejrůznějších druhů, včetně DVD rekordérů, fotoaparátů a kamer. U moderních přístrojů z posledních dvou, tří let je drtivá většina HDMI rozhraní poplatná této normě a nejinak jsou na tom i propojovací kabely.

HDTV (High Definition TV) – digitální televizní vysílání s vysokým rozlišením, dnes typicky 1 920 x 1 080 bodů nebo 1 280 x 720 bodů (v druhém případě tedy více, než vyžaduje minimum HD Ready), nabízející – oproti analogovému systému PAL (720 x 576 bodů, 4:3) – až pětkrát více detailů. V Evropě jsou nyní desítky a desítky volných i placených HDTV kanálů a několik je jich vysíláno už i pro nás (Nova HD, ČT HD). Televizor, projektor, rekordér apod. kompatibilní s HDTV musí splňovat celou řadu parametrů, které jsou navíc v různých částech světa různé. U nás je nejjednodušší spoléhat na evropské de facto standardy HD Ready a Full HD, které jsou už běžnou součástí nejrůznějších přístrojů. České HDTV vysílání je zkušebně šířeno po zemi na síti 4 (multiplex 4) v Praze, Brně a Ostravě, ostře ho zachytíte na satelitech Astra (např. SkyLink). HDTV je skutečným nástupcem PAL/SECAM/NTSC (DVB-T jím není).

kvalita HDTV – zejména je určena datovým tokem udávaným v Mb/s (megabity za sekundu), což je stejný parametr, který určuje kvalitu filmu na DVD či Blu-ray disku (BD). Zjednodušeně řečeno (kvalitu ovlivňují i další parametry), čím vyšší je datový tok, tím je (může být) lepší zvuk a zejména pak obraz. Pro ilustraci: pozemní DVB-T a některá satelitní řešení vysílají s kvalitou zhruba 3–4 Mb/s ve formátu MPEG-2. HDTV pracuje s úspornějším MPEG-4 a v případě českých stanic je satelitně šířeno s tokem kolem 7-8 Mb/s (rámcově), dobré německé stanice vysílají s tokem nad 10 Mb/s.

pozorovací vzdálenost u plochých televizorů (doporučené, výběr) – pro HDTV a zvláště pak pro 3D HDTV je důležité umístění televizoru v patřičné vzdálenosti, je také pochopitelně velmi důležité i pro vaše oči. Například společnost Samsung udává pro úhlopříčku 66 cm (26") – 1,7m; pro 81 cm (32") – 2 m; pro 94 cm (37") – 2,3 m; pro 102 cm (40") – 2,5 m; pro 107 cm (42") – 2,7 m; pro 117 cm (46") – 2,9 m a pro 127 cm (50") – 3,2 m.

progresivní a prokládané (interlaced) rozlišení (vysílání) – viz „vysílané rozlišení“.

přepočítávání rozlišení, nebo-li resampling – asi ho znáte z fotografování. Někdy potřebujete snímek zmenšit, jindy zase naopak zvětšit. Zmenšení je snadné a beze ztráty kvality (ta se spíše ubírá) u zvětšení je tomu naopak a někdy to prostě smysluplně nejde. O to samé se jedná ve vztahu vysílání v PAL (DVB-T/S/C), tedy v rozlišení 720 x 576 bodů (4:3) a obrazovky moderních plochých televizorů mající rozlišení několikanásobně vyšší. Jak dobře je uděláno resamplování směrem nahoru, tedy z PAL na HD Ready či rovnou na Full HD, je dnes jedním z nejdůležitějších znaků televizoru a dlužno říci, že v tom se hodně liší. V případě vysílání pořadu s nízkým rozlišení na kanálu pracujícím v HD, se pořad přepočítá (resampluje) na vysoké rozlišení rovnou ve studiu a pak se jako HD vysílá. V opačném případě HDTV na PAL se provádí obdobná konverze, která se například při šíření přes DVB-T projeví ve zvýšené kvalitě obrazu (typicky Televizní noviny či seriály na Nově natáčené už v HD).

vysílané rozlišení – v zásadě se HDTV v Evropě šíří ve dvou rozlišeních – 720p (typicky 1 280 x 720p bodů) a 1080i (1 920 x 1 080i bodů). Jedná se o 720 řádků zobrazovaných „p“, tedy progresivně (celý snímek najednou), 1080i využívá 1 080řádků zobrazovaných prokládaně (interlaced – „i“), což znamená, že se vykreslují postupně liché a sudé řádky.

text: Bohumil Herwig, foto: autor, Skylink